Echokardiografie

Ultrazvuk je mechanické vlnění, stejně jako zvuk, má ale vyšší frekvenci (vysoko nad hranicí slyšitelnosti lidským uchem). Fyzikální princip vyšetření je poměrně jednoduchý. Sonda přístroje vyšle ultrazvukovou vlnu, ta některými tkáněmi projde a od některých se odrazí zpět k sondě, která funguje zároveň jako přijímač.

Vzhledem k tomu, že se ultrazvuk šíří konstantní rychlostí, může přístroj spočítat podle času, který uplynul mezi vysláním a přijmutím ultrazvukového signálu, vzdálenost struktury, od které se ultrazvuk odrazil.

Sonda přístroje je napojena na ovládací pult, konečná data se zobrazí černobíle na obrazovce monitoru. Některé přístroje jsou navíc vybaveny tiskárnou, která umožňuje vybrané obrázky vytisknout.

Echokardiografie se provádí při podezření na onemocnění srdce. Nezatěžuje vyšetřovaný organizmus pronikavým zářením, před vyšetřením není potřeba podávat kontrastní látku jako u některých rentgenových metod a v případě potřeby, lze nemohoucího pacienta vyšetřovat přímo na lůžku.

Echokardiografie poskytuje v relativně krátké chvíli informace o velikosti a funkci srdečních síní a komor, o morfologii a funkci srdečních chlopní, o stavu svaloviny srdce i velkých cév.

Při echokardiografii se využívá ještě další fyzikální jev, tzv. Dopplerův jev. Pomocí Dopplerovské echokardiografie může lékař určit rychlost a směr proudění krve v srdci a velkých cévách (zejména na dolních končetinách) během jednotlivých fází srdečního cyklu. Umožní tak mapovat toky krve jednotlivými srdečními dutinami, znázorňovat zúžení či nedomykavost chlopní a vypočítat tlaky krve v různých místech srdce.

Tmavé barevné odstíny na obrazovce představují pomalejší proudění, světlé až bílé naopak rychlé proudění krve. Červenou barvou se zobrazuje krev proudící směrem k srdci, modrou od srdce.

Ultrazvukové vyšetření srdce lze provést i pomocí speciální sondy zaváděné do jícnu (jícnové echo), které umožní získat obraz srdce i „zezadu“.

Ultrazvukové vyšetření srdce (srdečního svalu, nitroblány srdeční, chlopní a osrdečníku) se provádí při podezření na:

• vrozené vývojové vady u dětí
• tekutinu v osrdečníku
• zvětšení (hypertrofii) srdce
• zánět srdeční nitroblány
• nedomykavost nebo infekční onemocnění chlopní
• nádory srdce

Ultrazvukem lze vyšetřovat bez přípravy. Před vyšetřením může pacient normálně jíst, pít a užívat léky, které má předepsané ošetřujícím lékařem.

Vlastní echokardiografické vyšetření je možné provádět v ordinaci lékaře, v kardiologické vyšetřovně nebo na lůžkovém oddělení nemocnice. Trvá zhruba 15 až 20 minut.

Vyšetřovaný se položí na záda s obnaženým hrudníkem. V průběhu vyšetření se pootočí i na levý bok. Lékař potře konec povrchu vyšetřující sondy vodivým gelem, což umožní lepší šíření ultrazvuku. Sondou pak přejíždí v různých úhlech po hrudní stěně. Získaná zobrazení srdce jsou nahrávána a zobrazována na obrazovce.

Po vyšetření není třeba dodržovat speciální režim. Lze normálně jíst, pít, užívat léky a vykonávat běžnou denní činnost.

Výsledek bývá vyšetřujícím lékařem oznámen pacientovi ihned po vyšetření.