Otoky dolních končetin

Otoky dolních končetin jsou poměrně častým problémem a mohou být spojeny i s řadou závažných onemocnění. K určení diagnózy je zásadní, zda jsou oteklé obě nohy nebo jen jedna.

Možné příčiny otoku jedné končetiny:


  • Hluboká žilní trombóza, tj. vznik krevních sraženin (trombů) v žilním systému končetiny. Otok bývá doprovázen bolestivostí a někdy i modrofialovým zabarvením postižené nohy. Hrozí, že se tromby utrhnou, cévami doputují až do plic, kde ucpou plicní tepny, čímž vznikne smrtelně nebezpečná plicní embolie. Průvodní jevy - zarudnutí a bolest vystouplé žíly, bolestivé otoky, křeče svalů, ztvrdnutí a tmavnutí kůže, viditelné zarudlé žíly postižené končetiny.
  • Zánět cév - možné průvodní jevy - únava, teplota, otok končetiny, nechutenství, bolest kloubů, skvrny pod nehty, červené tečky na kůži, krev v moči, až zánět ledvin.
  • Infekční zánět měkkých tkání (erysipel, tzv. růže) - typickým znakem je kromě otoku i zvýšená teplota a zarudnutí v místě zánětu.
  • Úrazy - zlomeniny, obraženiny, natažené svaly a vazy.
  • Lymfedém - porucha odtoku tkáňového moku (mízy, lymfy). Otok se může objevit kdekoliv na těle, nejčastěji však postihuje horní a dolní končetiny. Průvodní jevy - tlak v daném místě, zvětšení uzlin, únava.

Možné příčiny otoku obou končetin:


  • Chronická žilní nedostatečnost - častěji postihuje ženy vyššího věku. Tím, že žilní systém dolních končetin nefunguje zcela správně, odvádí nedostatečně krev z končetin do těla. Otoky nebývají většinou velké, vznikají okolo kotníků a nejvíce viditelné jsou večer, po celodenním stání. Během noci v horizontální poloze krev snadněji odtéká a ráno nejsou otoky patrné.
  • Chronická srdeční choroba - u kardiaků jsou otoky nohou spojené se srdečním selháváním. Pravá polovina srdce přečerpává krev z velkých žil těla směrem do plic. Nedostatečná funkce pravé srdeční komory pak vede k hromadění krve v žilách, mimo jiné i v žilách dolních končetin. To pak vede ke vzniku otoků.
  • Vysoký krevní tlak - možné průvodní jevy - bolest hlavy, dušnost, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku, bolest na hrudi.
  • Zpomalený tep (bradykardie - zpomalení srdečního rytmu) - možné průvodní jevy - únava, nedostatek dechu, otoky nohou, zvětšení jater, plicní hypertenze, omdlévání.
  • Přesolování (nadbytek sodíku) - možné průvodní jevy - vysoký krevní tlak, zadržování vody, zvýšení hmotnosti, otoky např. končetin, nedostatek draslíku, poruchy ledvin a jater.
  • Těhotenství
  • Nedostatečná výživa - nedostatečný příjem bílkovin v těle je spojen s prosakováním tekutiny z cév do tkání a eventuálně i tělesných dutin.
  • Alergická reakce, tzv. anafylaktický šok - v tomto případě se mohou dostavit otoky celého těla, vyrážka, dušnost, nakonec i selhání krevního oběhu a smrt.

Otokům nohou lze částečně předejít nebo je zmírnit:


  • Pohybem - vhodná je mírná cyklistika, plavání, svižná chůze. Silové sporty nejsou vhodné.
  • Polohováním nohou - při delším sezení je vhodné nohy podepřít do vodorovné polohy, zvláště nevhodné je křížení nohou.
  • Dodržováním pitného režimu - dostatek tekutin pomáhá snižovat hustotu krve.
  • Kontrolou tělesné hmotnosti - snažit se zbytečně moc nepřekračovat optimální hodnoty hmotnosti.
  • Sprchováním dolních končetin střídavě teplou a studenou vodou.
  • Vhodnou obuví.
  • Cviky pro uvolnění nohou - kroužení nohama v kotnících i v kolenou, výpony na špičky a zhoupnutí zpět na paty, chůze střídavě po vnitřní a vnější straně chodidel.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...