Syndrom karpálního tunelu (útlakový syndrom)

Zúžení karpálního tunelu lze klinicky diagnostikovat pomocí vyšetření EMG, které provede neurolog. MR (magnetická rezonance) zobrazí přehledně struktury zápěstí a pomůže identifikovat místo i příčinu komprese. Onemocnění postihuje více dominantní ruku, vyskytuje se 4x častěji u žen než u mužů. Výskyt syndromu karpálního tunelu narůstá, maximum výskytu je kolem 50. - 60. roku věku. Největší bolesti pociťují postižení hlavně v noci.

Tlakové poškození nervu může vzniknout:

• po úrazu zápěstí
• zhmožděním či popálením ruky
• po zánětu šlach a vazů v oblasti zápěstí
• profesním poškozením z přetěžování (uznáno jako nemoc z povolání) - nejvíce rizikové jsou profese, kde je nutné déletrvající napětí šlach ruky, práce s prsty ve špetce, či sevřením pěsti, časté rotace v zápěstí, práce s vibračními nástroji (např. práce na počítači, háčkování, pletení, nošení velké zátěže na dlani – číšníci, řidiči, hudebníci,…)
• vlivem hormonální změny v organismu (užívání antikoncepce, těhotenství, menopauza)
• vrozeným zúžením kanálku

V případě, kdy útlak nervu je dlouhodobý, přičemž intenzita obtíží kolísá, je nejúčinnějším způsobem léčby správně provedený operační zákrok, který dokáže problém trvale odstranit. Operaci je zbytečné odkládat.

Mezi projevy útlaku nervu patří:

• postupně narůstající bolest a trnutí prstů rukou hlavně v klidovém stavu
• bolest ve dlani
• oslabená citlivost
• brnění, mravenčení, pálení

Zpočátku přichází mravenčení a bolest v noci, pacient se probouzí s brněním I. – IV. prstu. Většinou postačí rozhýbání a protřepání prstů a potíže zmizí.

Později přicházejí bolesti a brnění i ve dne, jsou trvalé, mohou vyzařovat do lokte a paže a zhoršují se při zvednutí končetiny. Přidávají se poruchy hybnosti svalů palce a jejich atrofie, pacient pozoruje neobratnost při jemných úkonech (například nenavleče jehlu).

Důležité je zahájit léčbu včas, aby nedošlo k trvalému poškození nervu a tím i funkcí ruky. Jedinou účinnou léčbou je dekomprese karpálního tunelu. V počáteční fázi lze dobrých výsledků dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie (ultrazvuk, laser).

Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetětí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá cca půl hodiny. Operace karpálního tunelu také nemusí přinést úlevu, pokud byla provedena pozdě a nerv je již nevratně poškozen.

Pro úlevu od bolesti se doporučuje:

• Přikládat na zápěstí led, který tlumí bolest a urychluje hojení zánětu.
• Při pravidelné činnosti rukou je vhodné činit pravidelné přestávky, často ohýbat prsty a třepat rukama.

Z výživového hlediska je vhodné zvýšit příjem:

• Vitaminu B6 - velmi důležitý pro zdravé nervy a jeho doplňování může přispět k urychlení nervových signálů vedoucích do rukou. Podle některých teorií vzniká syndrom karpálního tunelu právě v důsledku nedostatku tohoto vitaminu, jeho zvýšená spotřeba bývá spojena se stresem. Vitamin B6 obsahují např. kuřecí prsa, celozrnné výrobky, celozrnná rýže, losos, žloutky, listová zelenina a další. V případě užívání vitaminu B6 jako doplňku stravy, nepřekračujte doporučené denní dávky.
• Bromelinu - enzym vyskytující se např. v čerstvém ananasu.
• Hořčíku (Mg) - tento minerál se podílí na nervových funkcích a má vliv na uvolňování svalstva. Hořčík obsahují celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, zelenina s tmavě zelenými listy, mořské plody a další. Hořčíkové doplňky jsou vhodné, pokud vaše strava tyto potraviny neobsahuje v dostatečném množství.
• Vitaminu E – podpora celého nervového systému. Mezi hlavní přírodní zdroje patří nerafinované, za studena lisované rostlinné oleje, pšeniční klíčky, mandle, semena a ořechy, celozrnná mouka, jahody.