Bechtěrevova nemoc

Při problémech s páteří nemusí jít vždy o diagnózu Bechtěrevova choroba. Pacient u lékaře nejprve podstoupí několik základních vyšetření hybnosti páteře, rentgenové vyšetření, vyšetření krve a imunitního systému. Přesná příčina Bechtěrevovy nemoci není jasná, známá je však souvislost mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA – B27. Přítomnost antigenu HLA-B27 však ještě neznamená, že budete Bechtěrevovou nemocí postiženi, jedná se pouze o zvýšené riziko.

Nemoc se většinou ozývá postupně v nepravidelných intervalech. Začíná zpravidla bolestmi v kříži, bolesti bývají nejvýraznější v noci, po celkovém zklidnění. Mohou se objevit i bolesti pat. Bolesti v oblasti hrudní páteře se projevují omezením rozsahu dýchacích pohybů. Bolestivý je hluboký nádech i výdech. U poloviny postižených se zánět objeví i na periferních kloubech, nejčastěji kyčelních.

Hlavní příznaky onemocnění:

• Chronická bolest a ztuhlost v dolní části páteře - bolest se často objevuje v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení), odkud vyzařuje do hýždí nebo zadní strany stehna. Bolest je největší, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě.
• Páteř se postupně stává stále méně ohebná - pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit. Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter neohebné tyče. K tomu však dochází pouze u menší části pacientů.
• Může se objevit i bolest hrudníku - zvláště při hlubokém dýchání.
• Vzhledem k tomu, že se jedná o celkové zánětlivé onemocnění, mohou se objevit i příznaky známé z chřipkového nebo jiného lehčího infekčního onemocnění. Objevují se mírné teploty, schvácenost, častá únava a noční pocení.
• Zhruba 40 % případů Bechtěrevovy nemoci je spojeno se zánětem oční duhovky a řasnatého tělíska. Zánět se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo.
• Méně časté příznaky - zánět kloubů, plicní fibróza (zvýšená tvorba vaziva v plicích) nebo odlučování nehtů od nehtového lůžka.
• U pacientů v útlém věku může nemoc začínat - otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen. Postižení páteře přichází později.

Onemocnění je dlouhodobé, vyžaduje odborný přístup. Důsledkem Bechtěrevovy choroby je postupné tuhnutí až úplné ztuhnutí páteře, k čemuž může dojít již za 14 let od začátku onemocnění.

Při náhlém zhoršení bolestí u dlouhodobě nemocných, je nutná kontrola na specializovaném pracovišti. Bechtěrevova choroba není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Podávání léků je zaměřené na působení proti zánětlivému postižení, zejména použití tzv. nesteroidních antirevmatik potlačujících zároveň zánět i bolest. V pokročilejších stádiích nemoci jsou vhodné i léky potlačující nepřiměřenou imunitní (obrannou) reakci, tzv. imunosupresivní látky.

Nedílnou součástí léčby je rehabilitace. Pomáhá udržet pružnost o hybnost páteře, díky vhodné rehabilitaci je možné i zpomalit rozvoj nemoci a zmírnit její další průběh. Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedena a správně dávkována. Probíhá pravidelně, většinou jednou za týden. Jedná se o procvičení páteře a odborné masáže.

I pravidelné cvičení doma by se mělo stát pro nemocného každodenní součástí života. Mělo by trvat zhruba čtvrt až půl hodiny, nejvhodnější doba je hned po ránu a v poledne. Důležitý je nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti. K základním sestavám patří cviky vleže, na žebřinách a cviky dechové.

Pro zmenšení pohybových bolestí je možné provádět i cvičení ve vodě. Vztlaková síla vody usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž způsobující někdy výrazné bolesti. Cvičení ve vodě tak vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.

Velmi důležité je i vhodně přizpůsobit dlouhodobě zaujímané polohy, jak při práci, tak i při spaní. Volba správného lůžka je pro zmírnění následků nemoci i jako doplněk rehabilitační léčby velmi důležitá. Lůžko má být měkké, ale pevné, aby se nepronášelo hmotností těla. Vhodná poloha při spaní má zabránit zvyšování hrudního a krčního zakřivení páteře a zachování dostatečné kapacity plic. Nemocný by měl spát na zádech s nataženými dolními končetinami. Vhodná je i poloha na břiše. Pod hlavou smí být malý polštář, který nepřipouští příliš velké ohnutí v krční páteři.

U Bechtěrevovy choroby hrozí i vysoké riziko úrazu. Zlomeniny páteře u těchto pacientů jsou velmi nebezpečné, až v polovině případů končí smrtí.

Dědičnost onemocnění není v tom, že by se přenášela z rodičů na děti. Má-li však někdo z vašich blízkých příbuzných (rodiče, prarodiče, sourozenci) Bechtěrevovu chorobu, zvyšuje se i u vás riziko onemocnění. Sklon k této chorobě může být založen na dědičnosti antigenu HLA-B27, který výrazně zvyšuje riziko tohoto onemocnění. Tento specifický antigen se vyskytuje asi u 7 % populace. Antigeny jsou molekuly umístěné na povrchu buněk a díky jim imunitní systém rozpozná buňky vlastní od buněk cizích. Sestavu antigenů má každý člověk individuální, dědí se z rodičů na děti.