Svrab (scabies) – onemocnění kůže

Svrab si mnoho lidí spojuje se středověkem, kdy naprosto nevyhovující hygienické podmínky byly přímo ideální pro šíření tohoto onemocnění. Roztoč pojmenovaný Sarcoptes scabiei, nebo-li zákožka svrabová, je mikroskopický obligátní parazit (to znamená, že může napadnout pouze člověka), jenž dorůstá do velikosti 0,3 - 0,5 mm. Samečkové bývají až o polovinu menší. I když se jedná o mikroskopické organismy, někdy jsou samičky, které se zavrtávají do kůže, patrné jako bílé tečky. Do vyvrtaných slepých chodbiček naklade samička jedno až dvě vajíčka. Z těchto oválných, přibližně 0,1 mm velkých, vajíček se během 3 - 4 dnů vylíhnou larvy.

Celé stádium přeměny v dospělého roztoče trvá přibližně 20 dnů. Po dosažení dospělosti se zákožky spáří a oplodněné samičky se opětovně zavrtávají do kůže, aby zde kladly vajíčka. Během 4 - 6 týdenního životního cyklu jich jedna samička naklade v průměru 50, přičemž přibližně jen 10% se podaří dožít dospělosti. Tento parazit se živí lidskou kůží.

I když je výskyt svrabu pravděpodobnější u skupiny lidí žijící v nízkých hygienických podmínkách, rozhodně se nevyhne nikomu z nás. Do kontaktu s ním můžeme přijít v jakémkoliv větším kolektivu. Není nic výjimečného, že se objevuje v domovech důchodců, lůžkových odděleních nemocnic, ubytovnách i mateřských školkách, tj. v prostorách, kde se pohybuje větší množství lidí.

Svrab můžeme definovat jako svědivé, přenosné, parazitární kožní onemocnění. Intenzivní svědění je způsobeno jednou z bílkovin, jenž vzákožka svrabová vylučuje. Tato bílkovina vyvolává alergickou reakci provázenou svěděním, drobnými pupínky, výražkou (červené barvy) a ekzémy.

Svědění se dostavuje hlavně v noci, jelikož pod peřinou je člověk více zahřátý, což zákožce umožňuje lepší životní vitalitu.

Chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5 - 15 mm, se vyskytují na kůži v typických lokalizacích. Patří mezi ně meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, prostor okolo bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou.

Na intenzitě příznaků se podílí i samotný imunitní systém. U lidí trpící alergií či poruchou imunity může docházet až k odlupování kůže.

Nejčastější příčinou přenosu parazita je dlouhodobější kontakt s nakaženou osobou, krátkým podáním ruky či dotykem k přenosu obvykle nedochází

Pokud dojde k tomu, že se zákožka dostane do kůže člověka, tak se toto onemocnění projeví až za 4 - 6 týdnů. Inkubační doba je tedy 1 – 1,5 měsíce.

Mnohonásobně nižší pravděpodobnost přenosu je z ložního prádla, ručníků a oblečení, neboť zákožka se mimo hostitele nemůže pohybovat a přežívá jen dva až tři dny. Je velmi citlivá na vysychání, na přímém slunci či teplotách nad 50 °C, přežívá mimo hostitele maximálně 10 minut.

Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. U nás se používá terapie sírou v masťovém základu a lindanem.

Aby léčba byla úspěšná, je nutno dodržovat určité zásady:


  • Předepsaný preparát stejnoměrně nanášet (po koupeli) na vysušenou pokožku celého těla mimo hlavu a krk.
  • Každý den měnit nejen spodní, ale i ložní prádlo. Vyprat ho při teplotě minimálně 60° C, žehlit a 3 dny nepoužívat.
  • Svrchní oděv či obuv obměńovat, nepoužívat vždy alespoň 5 dní.

Vysoký hygienický standard je nutné udržovat nejen u nakažené osoby, ale u celé rodiny, neboť při onemocnění jednoho člena rodiny často dochází k nakažení ostatních.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz Jagg.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...