Ateroskleróza - zvápenatění tepen

Ateroskleróza se řadí mezi civilizační choroby, mnohdy je také označována jako nemoc 20. století. Toto označení není zcela přesné, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předkové se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v dnešní moderní době je její masivní nárůst nepopiratelný. Toto onemocnění je zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí, přičemž ani Česká republika není výjimkou.

Ateroskleróza je známá jako kornatění tepen. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny.

Tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí, čímž dochází k zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce k jejímu uzavření. Krev následně nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.

Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin. Ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době.

Možné příčiny vzniku aterosklerózy:


  • Nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben buď poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo jejich vysoký příjem potravou.
  • Porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu.
  • Řada různých činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají - vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů.

Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje:


  • První stupeň - lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu.
  • Druhý stupeň - fibrózní a ateromové pláty. Jsou to také žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus, neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny.
  • Třetí stupeň - zvápenatění cévy. V postiženém úseku cévy se ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.

Usazeniny vápníku v koronárních tepnách vedou k infarktu nebo srdečním nemocem.

Vápník v tepnách může být rozpoznán pomocí CT vyšetření, přičemž se jedná o neinvazivní postup. CT vyšetření se zaměřuje na věnčité tepny, které zásobují srdce krví a jsou zvláště citlivé na hromadění vápníku. Z vápníku pak dochází v krvi k tvorbě lipidů, které způsobují zanesení tepny.

Potraviny způsobující zanesení tepen vápníkem


  • Živočišné tuky - maso, slanina, klobásy s vysokým množstvím tuku. Tyto tuky obsahují nezdravé nasycené tuky a velké množství cholesterolu, což způsobuje ucpání tepen.
  • Mléčné výrobky - tučné sýry, smetana, máslo, plnotučné mléko, zmrzlina.
  • Pečivo - bývá často vyrobeno z částečně hydrogenovaných rostlinných olejů. Nasycené tuky se používají v pečivu, aby bylo vlhké, ale bohužel mají za následek ucpání tepen, což vede k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici.
  • Smažené potraviny - při jejichž smažení se používají nasycené tuky.

Také kouření je určitým rizikem pro naše tepny, jelikož cigaretový kouř má obrovský vliv na ucpávání tepen.

Potraviny, které pomáhají rozpouštět vápenaté usazeniny v tepnách


  • Losos a další tučné ryby - jsou velmi bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které snižují krevní tlak a zabraňují srážení krve. Omega-3 mastné kyseliny také snižují hladinu LDL cholesterolu a zároveň zvyšují hladinu HDL cholesterolu a snižují triglyceridy.
  • Ovesné vločky - jsou zdrojem rozpustné vlákniny, která snižuje hladinu LDL cholesterolu. Rozpustná vláknina se váže na žlučové kyseliny vyrobené z cholesterolu ve střevech, což umožňuje jejich odchod z celého těla prostřednictvím odpadních látek.
  • Zelený nebo černý čaj - obsahuje nejvíce antioxidantů v jednom jediném šálku. Tyto antioxidanty jsou ideální prevencí vzniku krevních sraženin a udržují cévy ve vláčném a uvolněném stavu.
  • Panenský olivový olej - obsahuje velké množství antioxidantů, které snižují hladiny špatného LDL cholesterolu, zároveň zvyšují hladiny dobrého HDL cholesterolu a pomáhají s předcházením onemocnění srdce.
  • Fazole - rozpouštějí vlákninu, která je účinná v boji proti srdečním onemocněním. Postačí pouze užívat šálek fazolí denně po dobu šesti týdnů. Výhodou je, že dojde i ke snížení hladin cholesterolu.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...